Červenec 2014

Pohlazení středověku

27. července 2014 v 12:32 | Kelioné |  Uvnitř a vně mě
Původně jsem tento článek chtěla napsat už včera večer po čerstvém návratu, ale byla jsem tak vyřízená, že jsem raději padla do postele.

Takže bylo nebylo...

Psal se dvacátý šestý den sedmého měsíce roku dva tisíce čtrnáct. Šestý den v týdnu a zlatá záře na nebi lákaly k výletu do dávných dob. S rodinou jsme ve svém stříbrném multikočáru s koňmi pod plechem vyrazili k pevnosti Starých Hradů.
Již u brány jsme potkali kejklíře či tambora, jeho poslání nám není doposud známo. Potuloval se zde i rytíř ve své zbroji připraven na souboj. Jak jsme procházeli kamenitou cestou ku nádvoří, ze svých chýší podél stezky nás lákaly čarodějnice, šenkýři zvali na posezení u svých lahodných pokrmů a nápojů, minuli jsme i zbrojnici, kde se zastavovali kolemjdoucí muži i jejich potomci. Nedaleko posedával čert nabízející rudé lektvary, byla zde i možnost lukostřelby a další možné atrakce. Sem tam se okolo nás mihla i princezna v honosných šatech a zlatavou korunkou na vršku hlavy. Z okenic vyhrávala veselá dobová hudba, jaká jen sváděla k oslavám krásného dne.

Keri Smith

18. července 2014 v 18:18 | Kelioné |  Uvnitř a vně mě
Kdo nezná její knihy, o hodně přichází. Tvoří, abychom my ostatní mohli také tvořit. Někdy cítíme, že nejsme dost talentovaní, abychom mohli vystavovat své výtvory na odiv, a tak raději svůj nedostatek talentu nebudeme ukazovat světu.

Keri ale ukazuje, že umělcem je každý, kdo udrží tužku. Nejznámějšími díly od ní jsou pravděpodobně Wreck This Journal nebo How to Be an Explorer of the World. Každý máme svůj vlastný styl, jen jsme ho třeba ještě nenašli, a když se o něco pokusíme, považujeme výtvor za tak špatný, že ho zmačkáme a vyhodíme.

Jako slova v osmisměrce

3. července 2014 v 10:12 | Kelioné |  100 slov
Ráno při hledání slov ve spleti písmen mě napadlo, že osmisměrka je taková metafora, co se našich životů týče. Každý zastupujeme jedno slovo, je jedno jaké. Ale každé má svůj primární význam, podobný nebo naprosto odlišný od ostatních.
Čím více písmen v sobě máme, tím větší šance je, že se protneme s dalšími slovy. A ta se setkají s dalšími. Tvoří se jedna ohromná síť. Připomíná mi to přísloví "kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem".
A ta rozházená písmena, co se míhají mezi námi, jsou rozluštění tajenky. Chci putovat, potkat je a poskládat, co je nám už tak dlouho utajováno.

Za plakátem reklamním

1. července 2014 v 9:44 | Kelioné |  Tvůrčí skupina Kelioné a Múzy
Z plakátu očima falešnýma tě sleduje
za papírem chabým další pikle kuje
marketingoví vrazi
svojí technikou tě zmrazí
i jejich loutka zaleze do své sluje
proti proudu jejich vlivu marně vesluje
před nimi připadáte si jak nazí
naoko vás tahají z vašich nesnází
ale místo ruky vás vedou za kapsu
přivedou vás s vaší pomocí ke kolapsu
draze platíme za takzvanou spásu
přitom nás jen poutají k výrobnímu pásu