Nedělám jednu chybu dvakrát

28. května 2014 v 7:37 | Kelioné |  Spánkové zážitky
Udělám ji tak pětkrát, jen abych se ujistila.

Ráno se opakovalo to, co včera. Po brzkém probuzení jsem si vzpomněla na sen, vím, že jsem si ho dokonale promítla. Hlavou mi znělo "napiš si ho, napiš si ho", ale tak moc jsem toužila po spánku, že jsem znovu se stejným přesvědčením, že si sen zapamatuji, usnula.



Bohužel jsem se probudila s jedinou vzpomínkou na sen, a to že jsem měla malá křídla, s výplní průhlednou, obrysy bílými, ozdobená spirálkami. Letěla jsem těsně nad zemí svojí oblíbenou lesní cestičkou. Matně si vzpomínám, že jsem takové podobné výlety v tom snu podnikla víckrát. Pravděpodobně se tam objevily i moje sestry.

Co ale vím, že se mi podařilo si sen "objednat". Pro začátek jsem nezkoušela nic složitého, zkrátka jsem chtěla, abych si sen užila. Po nějakém vklouznutí do těch snů se pokusím si zadávat kritéria čím dál tím konkrétnější. Ale zase to nesmím přehánět, abych sama dokázala uvěřit, že je splnění mého snu možné.

Co se zapisování mých snů týče, napadlo mě, že abych nemusela rozespale šátrat rukou po zemi (protože zvednout hlavu a podívat se, kde zápisník s tužkou leží, je mnohem náročnější úkon), budu s milým malým snářem spát. Nějak ho zajistím, aby se během noci nestalo něco jemu nebo mně, ale jako donucovací prostředek k zapsání je to ideální. Protože snazší to už být nemůže, leda bych očarovala tužku a šeptem jí diktovala, co má psát.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama