Můj nový snový parťák

29. května 2014 v 19:52 | Kelioné |  Spánkové zážitky
Po dvojitém zapomenutí snů jsem opravdu splnila své přesvědčení, že tentokrát si sny již zapíšu. Myslím, že bych to teď splnila i v případě, že by můj snář nedřímal vedle mě. Ale díky takovémuto komfortu, co jsem si připravila, jsem si dnešní sny zapsala i s chutí.



Zdály se mi dva. Ten první jsem si zapamatovala téměř až do detailů, také tomu odpovídá počet popsaných stránek mým nočním nedbalým písmem a čas, který jsem zapisování věnovala, abych na něco náhodou nezapomněla. Probudila jsem se po hodině spánku a až mě to překvapilo, jak ten sen byl dlouhý na tak krátkou dobu. Tomu říkám efektivita práce. Byla jsem na sebe hrdá, že jsem dostála svému předsevzetí, o to těžší ale bylo následné usínání, kdy jsem byla příliš rozjásaná.

Nakonec jsem usnula a spala tři hodiny, sen se mi zdál druhý. Po vyrušení budíkem mi v hlavě zůstala jediná vzpomínka na sen a já se bála, že si nevybavím, o čem to bylo. Ale naštěstí se při té myšlence a mírné snaze se rozpomenout spustil příběh znovu, takže jsem opětovně mohla zápisník otevřít a zaznamenat do něj sen ještě pomatenější než ten předtím, opět co nejdetailněji.

Jen jsem netušila, že psaní bude trvat tak dlouho, takže jsem musela oželet snídani, abych se dostala včas na autobus (který jsem stejně dobíhala). Pokud si opravdu chci zvyknout na zapisování svých snů, pak budu muset vstávat o dvacet minut dříve. Ale stojí mi to za to. Protože trénování snové paměti má své výhody - víte, kolik času prospíme a kolik snů si nepamatujeme? Já z toho chci vytěžit maximum.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama